|
|
GC-MS kvantifikace majoritních složek roztoků založená na využití molekulových fragmentů obsahujících těžké nuklidy běžných prvků
Horká, Blanka ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Bajer, Tomáš (oponent)
Kvantifikace majoritních složek metodou plynové chromatografie s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID) je zavedena v běžné laboratorní praxi. Detektor FID je považován za univerzální detektor pro plynovou chromatografii (GC), ale neposkytuje odezvu pro celou řadu látek a tento detektor poskytuje pouze kvantitativní data. Spojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií je silným analytickým nástrojem, který poskytuje nejen kvantitativní data, ale i kvalitativní data o identitě látek. Při kvantifikaci metodou GC-MS je někdy problémem saturace detektoru, jelikož se jedná o detektor vysoce citlivý (na úrovni ppb). Jedním ze způsobů, jak zamezit přetížení detektoru je výrazné naředění roztoků, což způsobuje snížení mezí detekce a stanovitelnosti metody. Dalším přístupem, jak obejít saturaci detektoru je např. přerušení detekce během eluce rozpouštědla. Pro kvantifikaci majoritních složek roztoků lze aplikovat pouze první ze způsobů, jak saturaci detektoru obejít, ale jedná se o proces náročný na laboratorní práci, který zvětšuje nejistotu měření. Přerušení detekce při eluci rozpouštědla není pro účely kvantifikace majoritních složek použitelný, proto byl navrhnut a následně ověřen nový přístup kvantifikace majoritních složek roztoků pomocí M+1 iontů. Tyto ionty jsou měřeny díky přítomnosti...
|
|
|
Variace Izotopového složení Pb v uhelných pánvích
Čurda, Michal ; Strnad, Ladislav (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část má rešeršní charakter a popisuje výskyt olova v uhlí, ložiskách rud, rašeliništích, jezerních a povodňových sedimentech. Ve druhé části jsou stručně popsány analytické metody používané při stanovování olova v přírodních materiálech. Třetí, praktická část je zaměřena na vlastní měření vzorků ze sokolovské hnědouhelné pánve. Popisuje laboratorní postup při přípravě vzorků pro analýzu obsahů a izotopického složení olova pomocí ICP - QMS.
|
|
|
Dendrochemie letokruhů v blízkosti Cu huti
Jarošíková, Alice ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Huť Nkana náležela k hlavním zdrojům kontaminace stopovými prvky (zejména Cu a Co) v oblasti afrického města Kitwe (Copperbelt, Zambie). Předmětem této práce bylo srovnat prvkové a izotopické složení zambijských půd a letokruhů a pochopit biogeochemické procesy probíhající mezi rostlinou a půdou v kontaminovaném a nekontaminovaném prostředí. Prvkové složení (Cu, Co, Cr, Mn, Fe, Zn, Pb, Cd, Tl a Hg) a izotopové složení Cu (63 Cu/65 Cu) bylo stanoveno v půdách a letokruzích borovic (Pinus latteri, Pinus kesiya) pomocí ICP-MS, AMA a MC ICP-MS. Z výsledků vyplývá, že důlní a hutnická činnost ovlivnila složení půd i letokruhů. Rostoucí obsah prvků s hloubkou je výsledek mobility prvků v nekontaminovaném půdním profilu. Půda z kontaminované lokality vykazovala největší obsah kovů zejména ve svrchní části půdního profilu jako důsledek soustavného přínosu sloučenin sledovaných prvků během dlouhodobého hutního provozu. Frakcionace izotopů Cu v půdách je způsobená především interakcí s rostlinami. V jednotlivých letokruzích se u některých prvků projevily změny koncentrací, které by mohly být považovány za důsledek proměnlivé intenzity znečištění v dané lokalitě. V případě Cu však výrazné rozdíly naměřených hodnot v jednotlivých letokruzích pozorovány nebyly, pouze kontinuální nárůst koncentrací směrem od středu kmene...
|
|
|
Freshwater wetlands as a biogeochemical archive: Temporal changes in climate and environmental records
Zemanová, Leona ; Novák, Martin (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent) ; Hojdová, Marie (oponent)
Rašeliniště pokrývají na zemském povrchu plochu o velikosti 4.106 km2 . Akumulace organické hmoty v rašeliništích během posledních 11 000 let je způsobena převahou rostlinné produkce nad rozkladem organické hmoty. Rašeliniště tvoří rezervoár organického uhlíku a zároveň jsou užitečným vědeckým nástrojem pro rekonstrukci historického znečištění atmosféry. První část disertace se zaměřuje na rašeliniště jako dynamický rezervoár uhlíku při předpovídané klimatické změně, která může ovlivnit uhlíkový cyklus a emise skleníkových plynů do atmosféry. Ke studiu byly použity tři různé metodické postupy - laboratorní inkubace rašelinných monolitů, transplantační experiment a měření toků plynu in situ. Pomocí laboratorních inkubací jsme studovali vliv zvýšené teploty, poklesu hladiny a kombinaci těchto parametrů na produkci skleníkových plynů z rašelinných vzorků mírného (Velké Dářko, VD, ČR) a boreálního (Stor Åmyran, SA, Švédsko) klimatického pásu. V současné době je potenciální produkce metanu z rašeliniště mírného pásu cca 14krát větší než z rašeliniště boreálního pásu (28 mg m-2 h-1 na VD a 2 mg m-2 h-1 na SA). Rašelinné vzorky z obou lokalit reagovaly různě na zvýšení teploty. Produkce metanu se díky změně teploty změnily devítinásobně. Postupný pokles vodní hladiny z 2 na 14 cm pod povrchem měl mnohem...
|
|
|
Studium forem a izotopového složení Pb ve vzorcích uhlí na vybraném profilu z Mostecké pánve
Semíková, Hana ; Strnad, Ladislav (vedoucí práce) ; Chrastný, Vladislav (oponent)
Uhlí je významným energetickým zdrojem a obsahuje většinu prvků periodické tabulky. Při spalování uhlí dochází k jejich uvolnění, které může vést k environmentálním problémům. Některé z těchto prvků jsou považovány za velmi nebezpečné pro zdraví lidí, živočichů a ekosystémů. Pro předcházení vzniku nežádoucích environmentálních jevů spojených s využitím uhlí je důležitá znalost koncentrace a formy výskytu prvků v uhlí. Jedním z rizikových prvků v uhlí je olovo. Obsahem této práce je zjištění koncentrace olova a jeho izotopového složení současně s určením výskytu forem olova v uhlí. K určení koncentrace a izotopových poměrů olova byla použita metoda ICP-MS, celkem bylo analyzováno 62 vzorků hnědého uhlí. Ke zjištění forem výskytu olova v uhlí byla použita metoda selektivní extrakční analýzy BCR provedená na 9 vzorcích hnědého uhlí. Koncentrace olova v uhlí byly naměřeny v rozmezí 0,25 - 78,84 mg·kg-1 . Tyto koncentrace odpovídají průměrným hodnotám koncentrace olova ve většině uhlí. Izotopový poměr 206 Pb/207 Pb se ve vzorcích hnědého uhlí pohyboval v rozmezí 1,169 - 1,219. Izotopový poměr 208 Pb/206 Pb byl naměřen v intervalu 2,047 - 2,093. Izotopové složení olova bylo ve vzorcích hnědého uhlí ovlivněno horninami, jejichž izotopové složení odpovídá izotopovému složení moldanubických granitů,...
|
|
|
Využití stabilních izotopů ve vlasech k poznání výživy a migrace populací
Tomášková, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Nový rozměr v bioarcheologii, jak nahlížet na výživu, subsistenci a mobilitu lidí populací minulosti přináší analýzy stabilních izotopů zubů a kostí. Nicméně rovněž kvalitní informace o těchto jevech obdržíme studiem stabilních izotopů (uhlíku - δ13 C, dusíku - δ15 N nebo kyslíku - δ18 O a snad i jiných) obsažených ve zvířecích chlupech a lidských vlasech. Informace tohoto druhu obohacují nejen bioarcheologii, ale mají své místo i v jiných oborech souvisejících s antropologií, jako jsou forenzní vědy a medicína. Práce podává základní přehled o principech stanovení obsahu stabilních izotopů v biologickém materiálu a ukazuje přednosti i nevýhody užití vlasů a chlupů. Na příkladech z bioarcheologie, forenzní medicíny a klinické medicíny jsou ukázány informace, které využívá analýza pro poznání výživy, mobility a geopůvodu.
|
|
|
Soil archives of chernozems
Kolařík, Petr ; Strouhalová, Barbora (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Půdní archivy poskytují cenné informace o paleoenvironmentu, obzvláště o vegetační historii (Costantini 2018). Cílem této práce je ověřit použitelnost moderní metody blízké infračervené spektroskopie ke studiu vegetační historie černozemí za účelem získaní informací z nových lokalit podél hranice stepi a lesa v Minnesotě, USA s použitím dříve sestavených databází spektrálních dat (Vysloužilová et al. 2015). Výsledky jsou analyzovány a srovnány se známými skutečnostmi a výsledky tradičnějších metod.
|
|
|
Vznik realgaru na lokalitě Mokrsko
Rodovská, Zuzana ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Filippi, Michal (oponent)
Na celém světě se nacházejí místa se zvýšenou koncentrací arsenu ve vodách. V České republice je jedním z těchto míst lokalita Mokrsko, kde v podzemních vodách dosahuje arsen koncentrací vysoko nad doporučené limity pitné vody. Arsen je na této lokalitě vázán v půdách na sekundární minerály se železem, zatímco v redukčních podmínkách potočního sedimentu tvoří makroskopické akumulace realgaru v asociaci s organickou hmotou. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat realgar z této lokality a pokusit se pochopit podmínky a způsob jeho vzniku. Pro účely tohoto výzkumu byly odebrány vzorky realgaru a pórové vody za pomocí sacích lyzimetrů a rhizonů. Vzorek realgaru byl charakterizován celou řadou standardních metod (RTG, SEM, TEM, chemické a izotopické složení); ve vodách byla provedena speciační analýza As, Fe a S. Analýza realgaru pomocí RTG, SEM a TEM potvrdila přítomnost nanokrystalického realgaru v agregátech tvořících shluky a jehličky. Ve všech odebraných vzorcích pórových vod jednoznačně převládalo železo ve dvojmocné formě a v podobných koncentracích zde dominovala redukovaná forma As3+ (4,3-7,3 mg/L). Obsah rozpuštěného sulfidu byl velmi nízký (cca 30 µg/L), zatímco obsah sulfátu byl vždy velmi vysoký (> 111 mg/L). Izotopické složení síry ve studovaných vzorcích ukazuje na silné ochuzení 34...
|
|
|
Využití stabilních izotopů ve vlasech k poznání výživy a migrace populací
Tomášková, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Nový rozměr v bioarcheologii, jak nahlížet na výživu, subsistenci a mobilitu lidí populací minulosti přináší analýzy stabilních izotopů zubů a kostí. Nicméně rovněž kvalitní informace o těchto jevech obdržíme studiem stabilních izotopů (uhlíku - δ13 C, dusíku - δ15 N nebo kyslíku - δ18 O a snad i jiných) obsažených ve zvířecích chlupech a lidských vlasech. Informace tohoto druhu obohacují nejen bioarcheologii, ale mají své místo i v jiných oborech souvisejících s antropologií, jako jsou forenzní vědy a medicína. Práce podává základní přehled o principech stanovení obsahu stabilních izotopů v biologickém materiálu a ukazuje přednosti i nevýhody užití vlasů a chlupů. Na příkladech z bioarcheologie, forenzní medicíny a klinické medicíny jsou ukázány informace, které využívá analýza pro poznání výživy, mobility a geopůvodu.
|
|
|
Příprava radioaktivně značeného bilirubinu
Čepa, Adam ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Moša, Marek (oponent)
Diplomová práce navazuje na výzkum v oblasti radioaktivního značení žlučového pigmentu bilirubinu. Minoritně se bilirubin vyskytuje v organismu ve formě nekonjugované. V této práci bylo stěžejní nasyntetizovat radioaktivně značený bilirubin, který by bylo možné sledovat pomocí detektorů při in vitro experimentech. Případnou další aplikací, takovéhoto bilirubinu by byly in vivo experimenty detekovatelné pomocí µ-PET/SPECT (mikro - pozitronová emisní tomografie/jednofotonová emisní výpočetní tomografie). Cílem této diplomové práce bylo navrhnutí různých variant značení bilirubinu pro případné radioizotopy a syntéza derivátu bilirubinu, vhodných pro radioaktivní značení. Dalším cílem této práce je syntéza a studium již známého derivátu bilirubinu tzv. ranarubinu, který by mohl mít potenciálně velmi podobné vlastnosti, jako bilirubin a proto by byl vhodným kandidátem pro radioizotopové značení a následné studium biologických soustav.
|
host ::
RSS.